Ležela kočka s andělem
Delší i krátké povídky plné humoru i napětí, kuriozit i sebeironie, epistolární prózy, prózy žánrově jen obtížně zařaditelné, ale i pár fejetonů – to vše najdete v nové knížce Jana Velíška.
Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již sedm dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série.
Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již sedm dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série. Autorka oslovuje čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“. Podtitul aktuální povídkové knihy „Jak přežít čas dovolené“ napovídá, že děj jednotlivých příběhů se bude točit okolo zádrhelů a škobrtanců s vážnými i méně vážnými důsledky, které se mohou dostavit, když překročíme hranice všedních dnů… A nutno dodat, že vzpomínky opět hýří humorem, nadsázkou a ironií. Hana Hrabáková dobře ví, o čem píše - vždyť jen literárně vypointovala to, co čtenářky a čtenáři také zažívali a na co s jistou dávkou shovívavé nostalgie vzpomínají i dnes.
Ukázka:
V den Dé jsme ráno seřadili všechna auta, což byli převážně žigulíci, polští fiati, embéčka tisícovky, stovky a stodvacítky a sem tam nějaký ten západní vrak, před domem ženicha a nevěsty. Pěkně jsme je nastrojili bílými stuhami a myrtami, uvázali jsme panenku na kapotu a vyšperkovali jsme svatební konvoj. „Hele, teď šli okolo nějací žabáci a salutovali nám!“ řehtal se František, který na vše s mým mužem dohlížel v již zmíněných uniformách majorů. „Nekecej!“ vykřikla nevěsta. „Oni vás považovali za své nadřízené?“ „Akorát si nevšimli, že uniformy trochu vyšly z módy,“ přidal se můj muž. „Sekli se tak o dvacet let.“...
Narodila se 23. 1. 1962 v Berouně, otec veterinář, matka účetní. Zprvu pracovala jako učitelka v mateřské škole, pět let pak učila ve Zvláštní a pomocné škole v Králově Dvoře, dále působila jako sociální pracovnice v Českém Červeném kříži, kde se podílela na vzniku Azylového domu Berounka, několik let pracovala jako zástupkyně ředitelky Klubíčka, spoluzakládala a vedla stacionář pro postižené klienty. Dvacet let pořádala ozdravné zájezdy u moře pro děti z berounské kotliny. Vrátila se do školství, řadu let působila jako ředitelka Mateřské školy Beroun-Závodí a nyní pracuje na středním odborném učilišti. Hana Hrabáková své krátké prózy zveřejňovala nejprve časopisecky a v roce 2015 literárně debutovala titulem Povídky ke kávě / Jak přežít třicet let s jedním chlapem (a s jednou tchýní), který se setkal s nebývalým čtenářským ohlasem a autorce otevřel cestu k pokračování této povídkové řady. O rok později následoval titul Povídky ke kávě II. / Jak přežít (v) manželství a zachovat si zdravý ženský rozum, a hned rok následující kniha Povídky ke kávě III. / Jak jsme mohli přežít bez mobilu a v dalších letech Povídky ke kávě IV. / Jak přežít dětství, Povídky ke kávě V. / Jak přežít první lásky a Povídky ke kávě VI. / Jak přežít katastrofy, které opět navázaly na předchozí čtenářský úspěch. Nyní autorka svoji povídkovou řadu rozvíjí dalšími příběhy...
Detail autora