One minute dance (CD)

Album One Minute Dance, Minutový taneček, připomíná názvem  Minutový valčík Fryderyka Chopina. Není to náhodou - většina jeho skladeb, byť pocházejících od všech tří členů souboru, má lehkost, vzdušnost a průzračnost, evokující Chopinovy miniaturky. Charakteru tohoto klavírního tria to dodává ráz dílny, v níž všichni hovoří stejným jazykem a dýchají ve stejném rytmu.

O autorovi:

Českým přátelům jazzu není třeba Josefa Vejvodu představovat. Znají ho z jeho účasti na slavné době našeho jazzu na sklonku šedesátých let: roku 1967 byl laureátem pražské mezinárodní soutěže mladých sólistů, a záhy poté už pracoval s Karlem Velebným v jeho SHQ nebo s Laco Deczim v jeho Jazz Celulle. Pěknou řádku let strávil v Jazzovém orchestru Čs. rozhlasu (jak o tom svědčí jeho album „Walkin' and Talkin'“) a podílel se na tak významných nahrávkách, jako byly Stivínova „Inspiration with Folklore“ nebo Viklického „Round Midnight“. Se svým triem doprovodil mimo jiné amerického trumpetistu Bennyho Baileyho na jazzovém festivalu v Přerově. Záznam z tohoto vystoupení,“A Meeting to Build a Dream On“, byl v anketě Českého rozhlasu označen za nejlepší české jazzové album roku 2001. Následovalo další společné album s Bennym Baileym. A 21.března 2002 se Josefu Vejvodovi dostalo zážitku zcela ojedinělého: v den 100. narozenin svého otce Jaromíra řídil v Carnegie Hall v New Yorku jeho světoznámou polku Škoda lásky (Roll Out the Barrel) v provedení velkého dechového orchestru Hudby Hradní stráže a Policie ČR. Své trio založil Vejvoda roku 1998 a jeho členy jsou hudebníci téměř o čtvrt století mladší.

Pianista Kryštof Marek (1967) vystudoval na konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. Vyrůstal v okruhu Kontrabandu Milana Svobody, kde se podílel i autorsky, hrál mj. s kvartetem Štěpána Markoviče nebo Zuzany Dumkové, nebo v seskupeních kolem plzeňského trumpetisty Františka Kučery. Spoluúčinkuje však také s orchestrem soudobé vážné hudby Agon a v posledních dvou letech působí v Divadle J.K.Tyla v Plzni jako dirigent.
Basista Ondřej Štajnochr (1968) studoval na pražské Státní konzervatoři, na Konzervatoři Jaroslava Ježka a na drážďanské Akademii pro starou hudbu. Byl partnerem řady našich klíčových jazzmanů mladé, střední a starší generace českých (Karel Růžička senior i junior, Luděk Švábenský, Emil Viklický) i zahraničních (např. Ken Peplowski, Roscoe Mitchel), ale současně se uplatňuje také v oblasti autentické interpretace barokní hudby (Musica Flo rea, Collegium 1704) i soudobé vážné hudby. Snad je to právě schopnost širšího pohledu na celou dnešní hudební scénu, která dává tomtu albu mezi množstvím jazzových klavírních trií poněkud zvláštní postavení.

Lubomír Dorůžka