Škoda lásky (Druhá světová válka na severním Plzeňsku)

Tato vzácná a jedinečná kniha o vzniku a vývoji magie přibližuje čtenáři tajuplný svět, zejména magický obraz světa, který je v lidské společnosti zakotven od pravěku a dosud přežívá v mnoha zvycích a obyčejích současného člověka.

Autor – vybaven závěry vlastního bádání i jedinečnou schopností tyto teze čtivou formou zpracovat – předkládá před čtenáře výsledek svého dlouholetého úsilí. Zrod slavného, legendami opředeného a dosud nerozluštěného Voynichova manuskriptu zasazuje do srd

Výpravná obrazová publikace, která atraktivním průřezem historií i současností přibližuje čtenáři tvář města Berouna.

Společnost Národního muzea patří mezi naše nejstarší vědecké společnosti. Po založení roku 1822 se stala vlastníkem a provozovatelem Národního muzea (tehdy Vlastenského muzea).

Dva pojmy obsažené v názvu knihy tvoří významnou součást naší divadelní a hudební historie. Osvobozené divadlo se stalo východiskem pro práci dalších generací divadelníků a hudba Jaroslava Ježka vzorem pro jeho následovníky.

Rudolf Kopecký pracoval na svých pamětech nazvaných „Vzpomínky starého novináře“ od počátku 60. let až do své smrti.

Kniha přináší poprvé v historii ucelenou sbírku všech Haškových básní, které se dosud podařilo nalézt v různých dokumentech a publikacích.

Knížka o šumavském hradu je výstižný podtitul publikace, která zaplňuje citelnou mezeru v pomyslné knihovně regionální šumavské literatury.

Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal – Pithart – Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie.

Kniha Tetín objektivem historie se snaží ukázat zajímavé momenty z dějin této významné obce.

Autor Martin Nekola je historik, který se mnoho let věnuje výzkumu krajanských komunit v zahraničí.

Autobiografické vyprávění Václava Fryše může být pro dnešního čtenáře zajímavé hned v několika ohledech. Prosté vzpomínky rodáka z Hvozdce na Komárovsku jsou, řečeno s velkým česko-slovenským filozofem a politologem Milanem Šimečkou, typickým dokladem toh

Válečný deník katolického děkana Františka Wonky zachycuje život v západočeském městě Manětíně nedaleko Plzně, na hranicích protektorátu, v letech 1938 – 1945.

Od vydání Spisů Karla Čapka a v nich obsažené dvousvazkové Korespondence (1993) se nashromáždilo dalších 112 knižně souhrně dosud nepublikovaných Čapkových dopisů 50 adresátům, z nichž 36 nebylo v Korespondenci I a II vůbec zastoupeno.

O životě a smrti navigátora 311. čsl. perutě RAF Viléma Konštackého.