Poprvé uveřejněná fakta o stavbě a následné demolici největšího žulového pomníku v Evropě, postaveného na Letenské pláni v Praze a odtajněné protokoly o sebevraždě autora pomníku akad. sochaře Otakara Švece.
Poprvé uveřejněná fakta o stavbě a následné demolici největšího žulového pomníku v Evropě, postaveného na Letenské pláni v Praze a odtajněné protokoly o sebevraždě autora pomníku akad. sochaře Otakara Švece.
Jak Stalinovi velikému a ocelovému postavili v Praze monument žulový a největší, o tom vypráví kniha, která přísně vzato není historickým dokumentem, i když na skutečných událostech, v celku i v detailech, staví. Příběh mnoha postav, z nichž nejtragičtější je ta ústřední, autor vítězného návrhu akademický sochař Otakar Švec, je také příběhem dvojího ponížení umělců a realizátorů: vnucení státní zakázky (diktované ovšem stranickým vedením) a záhy rozboření hotového díla, které spolykalo mnoho cenného materiálu, finančních prostředků a tvůrčí i fyzické energie tisíců lidí. Monstrum nad Vltavou bylo stejně obtížné postavit, jako ho po sedmi letech likvidovat.
R. Cainer vychází ze studia dobových materiálů, ať zveřejněných nebo jen archivovaných (teprve nedávno byly odtajněny a badatelsky zpřístupněny protokoly z vyšetřování smrti sochaře Otakara Švece a jsou zcela novým a dosud nezpracovaným pramenem). Měl také možnost vyzpovídat několik sochařů, přímých účastníků stavby. Z toho všeho a autorovy vypravěčské invence vznikl poutavý a zároveň poučný děj, který se čte jedním dechem.
Autor knihy Jiří Červenka zpracoval neuvěřitelný příběh jedné manželské dvojice, která si řekla své „ano“ den před Štědrým večerem, 23. prosince 1941. On - Oskar Felkl, patřil, díky aktivní účasti na lidické tragédii, mezi nejznámější české gestapáky, a z
V červnu 2018 otevřelo město Beroun street" galerii Pěší zóna v Palackého ulici
"
Unikátní obrazová historická publikace se snaží dosud nebývale rozsáhlým způsobem zmapovat bohatou historii židovské komunity v Berouně a jeho okolí od poloviny 17. století až do druhé světové války.
Výpravná publikace detailně mapuje čtyři desítky let mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun - od roku 1983 do roku 2022.
Kniha Tetín objektivem historie se snaží ukázat zajímavé momenty z dějin této významné obce.
Knížka o šumavském hradu je výstižný podtitul publikace, která zaplňuje citelnou mezeru v pomyslné knihovně regionální šumavské literatury.
Velké proměny našeho města, k nimž došlo v posledních letech, nás přiměly k úvahám o tom, že jeho původní osobitá tvář, kterou ještě my starší pamatujeme, zůstává nezachycena a systematicky nepopsána.
Ojedinělá obrazová publikace, která prostřednictvím historických pohlednic vypráví příběh středočeské obce Nižbor – od počátku minulého století do současnosti.
Letošní reprezentativní berounský kalendář přináší kvalitní reprodukce fotografií berounského malíře a fotografa Karla Součka.
Rudolf Kopecký pracoval na svých pamětech nazvaných „Vzpomínky starého novináře“ od počátku 60. let až do své smrti.
Od vydání Spisů Karla Čapka a v nich obsažené dvousvazkové Korespondence (1993) se nashromáždilo dalších 112 knižně souhrně dosud nepublikovaných Čapkových dopisů 50 adresátům, z nichž 36 nebylo v Korespondenci I a II vůbec zastoupeno.
Válečný deník katolického děkana Františka Wonky zachycuje život v západočeském městě Manětíně nedaleko Plzně, na hranicích protektorátu, v letech 1938 – 1945.
Titul navazuje na úspěšnou publikaci věnovanou působení teplářského řádu v Čechách. Nyní se autoři podrobně věnují aktivitám templářů na Moravě, ve Slezsku, Lužici i v Rakousích. Kniha podrobně mapuje moravské lokality, v nichž templáři působili a přináši
Vzpomínky Antonína Fialy (1866—1936) na pražský život a vojančení za císaře pána.
Čeština
English GB