Jak šel čas na berounské Pěší zóně
Výpravná obrazová publikace, která atraktivním průřezem historií i současností přibližuje čtenáři tvář města Berouna.
Do světa krátkých pohádkových příběhů, které mohou sloužit i jako „první čtení“ pro začínající čtenáře, nás zavádí autor, který již dříve publikoval v žánru fantasy literatury pro dospělé a nyní se obrací na dětské publikum.
Do světa krátkých pohádkových příběhů, které mohou sloužit i jako „první čtení“ pro začínající čtenáře, nás zavádí autor, který již dříve publikoval v žánru fantasy literatury pro dospělé a nyní se obrací na dětské publikum. Autor Pavel Motejlek sám o sobě uvádí: „Jsem povahou snílek a velice mě baví psát o světech, které jsem si sám vysnil. Bavím se psaním knih a moc bych si přál, aby mé literární počiny dělaly radost i dalším lidem. Když se naše rodina začala rozrůstat o vnoučata, rozhodl jsem se vytvořit příběhy také pro ně, aby jedny z prvních pohádek, které budou znát, byly od jejich dědy. Vždyť pohádky jsou vlastně takové fantasy po děti, tudíž spadají do žánru, který mě baví. Věřím, že můj svět skřítků, víl, obrů a dalších pohádkových postav dětské čtenáře pobaví a vykouzlí jim úsměv na tváři.“ O bohatý ilustrační doprovod této knihy se postaral zkušený výtvarník David Ištok.
Jmenuji se Pavel Motejlek a prostřednictvím tohoto webu bych chtěl představit svoji psanou tvorbu. Aktuálně mám na svém kontě dvě knihy a intenzivně pracuji na dalších.
Původně jsem vystudoval Vysokou školu báňskou a po studiích jsem se svému oboru téměř deset let věnoval. Protože mám však trochu problém s autoritami, založil jsem si koncem devadesátých let se dvěma kamarády vlastní firmu, kde mě nikdo nemůže úkolovat a říkat mi, co mám dělat. Z původní prodejny instalatérského materiálu jsme se rozrostli na koupelnové studio a dnes nabízíme i stavební práce. Tato firma mě dodnes živí.
Psaní knih je mým koníčkem, kterému se věnuji ve volném čase. Psát jsem začal asi před deseti lety. Jednoho dne jsem dostal nápad, že bych chtěl, aby po mně na tomto světě něco hmatatelného zůstalo. Tehdy jsem si lehce naivně myslel, že vydám román, který bude bestsellerem a ze mě se tak stane slavný spisovatel, který se budu živit pouze psaním. To se bohužel zatím nestalo, ale psaní mě začalo bavit, a tak jsem psát nepřestal. Reakce na mou literární tvorbu jsou zatím vesměs kladné, a to mě motivuje v dalším psaní.
Obě mé vydané knihy spadají do žánru fantasy literatury, který mě oslovuje ze všech nejvíce již od dětství, kdy jsem býval nadšeným čtenářem. V současné době pracuji na knížce pohádek, což je vlastně fantasy pro dětské čtenáře. Zároveň mám již delší dobu rozepsaný román o máničkách odehrávající se na konci komunistické éry, který bude částečně autobiografický. Sám jsem býval máničkou a přesto, že už mi není dvacet, bohužel ani čtyřicet, stále nosím dlouhé vlasy a poslouchám rockovou muziku.