Vojtěch Merunka se narodil v roce 1967 v Čáslavi ve středních Čechách, kde prožil dětská léta a absolvoval místní gymnázium. Původně inženýr elektronických počítačů získal Ph.D. v oboru zpracování dat a matematického modelování a je docentem v oboru informační management na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity, a Fakultě jaderného a fyzikálního inženýrství ČVUT v Praze, kde vyučuje softwarové inženýrství a informační management. Odborně se zajímá o objektově orientované programovací jazyky a metody a nástroje pro modelování a simulaci. Věnuje se především objektovému programování a modelování a je spoluautorem metody BORM pro objektově orientovanou analýzu a simulaci organizačních a business systémů využívající konečné automaty.
Od roku 2015 je předsedou spolku Slovanská unie, který je registrován u výkonné agentury EACEA Evropské komise a je kontaktní osobou pro ČR u mezinárodní nadace Fórum slovanských kultur se sídlem v Ljubljani. Odborně spolupracoval na filmu režiséra Václava Marhoula Nabarvené ptáče, který získal různá domácí i zahraniční ocenění a byl nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Film Nabarvené ptáče byl částečně natočen v mezislovanštině, které je Vojtěch Merunka spoluautorem. Mezislovanština je mezinárodní projekt umělého zonálního jazyka, kterému by měli pasívně rozumět příslušníci slovanských národů bez potřeby se ten jazyk naučit, čímž se liší od jiných umělých jazyků jako například Esperanto, které se musí naučit, aby jim bylo rozumět.
Vojtěch Merunka se písmy a jazyky se zabývá už od dob studií na ČVUT, svoji diplomovou práci psal o gramatikách počítačových jazyků, a ve svém zaměstnání se zabývá softwarovým inženýrstvím, kde počítačové jazyky a kódy mají mnoho společného s lidskými jazyky a písmy. Historií a kulturou lidských národů a jazyků a písem se zabývá jen ve svém volném čase. Má rád hledání mnoha zajímavých souvislostí a vzájemnou inspiraci mezi počítačovými vědami (jeho hlavní obor), klasickou filosofií, lingvistikou a kulturou (jeho hobby).
Písmo je pro autora kulturní záležitostí spojenou s vývojem civilizace podobně jako výtvarné umění nebo stavební slohy. Není to jen pouhý formálně zpracovatelný kód pro zápis lidského jazyka, ale pro pochopení a naučení se nebo rozluštění zapomenutého nebo vymyšlení nového písma, podoby jeho grafických tvarů a jeho pravopisu je třeba znát historii a kulturní zázemí jeho uživatelů, které vývoj daného písma utvářely.