Současný pohled na město očima berounských fotografů Vladimír Kasl, Jitka Krásová, Daniel Kreissl, Jiří Semrád, Lucie Suchá, Zdeněk Zůna Doprovodné texty: Jan Velíšek
Současný pohled na město očima berounských fotografů
Vladimír Kasl, Jitka Krásová, Daniel Kreissl, Jiří Semrád, Lucie Suchá, Zdeněk Zůna
Doprovodné texty: Jan Velíšek
Kniha je aktuální fotografickou publikací, která si klade za cíl nejen ukázat současnou tvář Berouna, ale také reprezentativní formou prezentovat práce převážně berounských fotografů. Jejich fotografie oscilují na škále od ambiciózních uměleckých snímků po dokumentární fotografii. Na knižním trhu nyní dosud chyběla fotografická kniha, který by přinášela současný pohled na město a Malá monografie města Beroun (2009) by tento prostor chtěla zaplnit…
Tato, svoji povahou dárková publikace, obsahuje také svérázné a poetické texty berounského barda Jana Velíška, který se v nich vyznává ze svého vztahu k rodnému městu. Textová část je přeložena do anglického a německého jazyka, takže kniha může sloužit jako vítaný upomínkový předmět či obrazový průvodce městem.
Vydavatel si je vědom, že výběr autorů a publikovaných snímků nemůže být tolik rozsáhlý, aby postihl město a jeho fotografy v plné šíři. Neskromným přáním vydavatele by proto bylo pokračovat i v příštích letech v této edici tak, aby každým rokem vznikla nová „malá monografie města“, s novými autory a novými fotografiemi. Tato kniha se tak může stát první z řady „obrazových ročenek“, která by neměla chybět v knihovničce žádného berounského patriota.
Vystudoval Filozofickou fakultu UK, aby pak svého vzdělání prakticky nikdy nevyužil. Pracoval mimo jiné i jako reklamní textař, což zřejmě vedlo k jeho zálibě v krátkých literárních útvarech. Poněkud ho uvádí do rozpaků, nazve-li je někdo poezií, spíše je označuje za texty. Nezabývá se výhradně svými snahami o proniknutí do věčných tajemství ženy, ani nutkáním zachytit a pochopit podivná vnitřní hnutí, která toto snažení nevyhnutelně provázejí, ale zmíněná témata v jeho tvorbě silně převažují. Dnes už jeho písňové texty kromě přátel využívá i několik renomovaných komponistů a interpretů, a hlásí se i další. Kromě výše uvedeného píše i povídky, fejetony a různé předmluvy, glosy a doslovy. Jako redaktor i korektor se snaží pomoci k životu i novým knížkám. Ty má hned po lidech nejradši. Zatím marně se snaží překročit svůj stín a napsat něco delšího. Má rád dobré jídlo, dobré víno a dobré doutníky. h.velisek@gmail.com
Detail autora
Narodila se v Berouně v roce 1968. Vystudovala gymnázium. Nějaký čas strávila studiem medicíny (první kresby na okraji poznámek). A nakonec podruhé odmaturovala jako radiologický laborant. Malovat začala potom, co dostala od svého muže pod stromeček olejové barvy. První obraz vznikl v létě r. 1989 na chatě pod hradem Týřovem a do dnešního dne jich namalovala již přes čtyři sta. Staré okenní rámy, které jsou pro její obrazy typické začala používat po té, co jeden z obrázků jakoby namíru přesně zapadl do starého sklepního okýnka u domku manželových rodičů.
Od roku 1992 již uspořádala 49 samostatných výstav.
Vytiskla 13 litografických tisků
Obrazy v soukromých sbírkách - Německo, Holandsko, Itálie, Slovensko, Japonsko, Mexiko, USA a Česko (tam nejvíc).
Lucie dále navrhovala loutky, které vyřezával její manžel Tomáš Suchý. Malovala obrazy ke starým kramářským písním, které občas s kapelou - Apači z pavlače - zpívávala. Falešně, ale s láskou. Navrhla obaly na CD Ponožky pana Semtamťuka, Pavlína Jíšová a přátelé, Brzdaři, Pohádky z kouzelné mošny atd. Neúnavně fotografuje (několik cen časopisu Photo-life).
Je členkou fotografického klubu „Berounští fotorici“, s kterým pravidelně vystavuje. Aktivně se podílílela na činnosti Kaleidoskopického sdružení DĚTI i KMETI pořádajícího Jarní hry v Radouši a Podtýřovskou matračku na Berounce. Vychovává tři syny Mikuláše, Huberta a Jáchyma. Vede domácnost svému muži. V. r. 2010 skončila mateřskou dovolenou, půl roku byla nezaměstnaná. V té době udělala své první litografie v dílně Jiřího Lípy v Praze na Újezdě v Říční ulici. Od r. 2011 pracovala jako radiologická laborantka na mamografu v Berouně,kde jsou k vidění její litografické tisky.
V nemocnici v Berouně byly její obrazy k vidění na chodbě RDG oddělení od r. 1998 do 2007.
V roce 2011 vydala dětskou knížku MUJ!.Graficky jí pomáhal syn Mikuláš.
V r. 2011,2012,2013,2014 práce v litografické dílně ak. mal. Martina Boudy, v Říční ulici ,Praha Újezd.
Vzniklo zde 31 litografických tisků.
V r. 2015 práce v litografické dílně Tomáše Svobody v Dittrichově 13, Praha.
Vzniklo zde 8 litografických tisků ke knížce "Obrázky zpod Týřova"
Ke konci roku 2012 opustila zaměstnání na mamografii v Berouně a vrátila se do nemocnice, kde pracuje na RDG a magnetické rezonanci.
Od roku 2010 pořádá se svým mužem a Občanským sdružením Okrašlovací spolek Přátel Černého vršku masopust na Černém vršku, ve čtvrti, kde bydlí.
Od r. 2013 pořádá fotografickou výstavu " Na Vršek a z Vršku", tamtéž, kde na plotech sousedů vystavuje fotky z tohoto místa. Vernisáž je v Restauraci na Černém vršku a výstava končí otevřeným fotoateliérem a hapeningem na zahradě domu, kde žije. K vidění je pokaždé nejméně 100 fotografií z místních ulic a zahrad.
Vladimír Kasl se narodil se v roce 1949. Od roku 1986 žije v Berouně, pracuje jako dětský lékař. Fotografií se vážněji zabývá od roku 1999, je členem volného sdružení fotografů Berounští Fotorici. Častými náměty jeho fotografií jsou městská krajina, reportáže z cest a hudebních a společenských akcí. Své fotografie představil na patnácti společných výstavách (nejčastěji s Fotoriky) a na pětadvaceti samostatných výstavách. Jeho fotografie jsou zastoupeny v řadě soukromých sbírek a to nejen v Čechách. Dále také v Městské galerii v Berouně nebo ve sbírce města Goslar v Německu. V hudebním klubu Labe v Hořovicích fotil koncert poprvé dne 19. dubna v roce 2007. Tato práce zcela zásadně změnila jeho přístup k fotografování. Od té doby dokumentuje kulturní akce v Labi v podstatě pravidelně. Za více než dvanáct let tak zachytil stovky akcí na tisících fotografií. S výběrem jeho mnohaletého pracovního úsilí se teď můžete seznámit i vy právě v této knize.
Detail autora
Vystudovala Střední průmyslovou školu spojové techniky, obor Radiotechnik. K fotografii se poprvé dostala právě v období studií, kdy zkoušela fotit s fotoaparátem Lubitel. Dnes fotografuje digitálním fotoaparátem, jako amatér občas a nejvíce zvířata. Není „berounským fotografem“ v pravém slova smyslu, žije v Praze a fotograficky ji láká i rodné město. Ukázky z tvorby je možno shlédnout na www.krasova.com.
Detail autora
Daniel Kreissl (1974) od páté třídy základní školy fotografuje a zajímá se o výtvarné umění. Koncem 80. let ho zaujala tzv. inscenovaná fotografie a vychází z ní dodnes. Od roku 1994 studoval na Opavskoslezké univerzitě - obor tvůrčí fotografie a začal experimentovat se světlem, expozicí a netradičními technikami. Ukázky z tvorby je možno shlédnout na www.danielkreissl.com.
Detail autora
Fotografií se zabývá od studentských let. Po několikaleté přestávce se k fotografování vrátil v roce 1998. Tématem jeho fotografií je hlavně příroda, zejména okolí Berouna, řeka Berounka a rodné město. Je členem volného sdružení Berounští fotorici. Jeho fotografie jsou pravidelně otiskovány v časopisech Photo life a FotoVideo. Používá zejména fotoaparáty Canon po letech práce s analogovými přístroji přešel k digitální fotografii.
Detail autora
Jeho energii, bystrý mozek a optimismus mu mohly závidět mnohem mladší ročníky. Se svým fotoaparátem kolem krku neúnavně zaznamenával kulturní i společenské dětí v Berouně. Byl členem klubu Berounští fotorici, na svém kontě má řadu výstav, cen za své snímky a získal i Cenu města Berouna.
„Svůj první fotoaparát jsem dostal v útlém věku. Pamatuji si, že jsme šli na procházku do Zahrady Kinských a já jsem fotografoval Hradčany. Na snímku byly, ale rozmazané," popisoval svou první fotografii Zdeněk Zůna.
Ačkoli se v Berouně nenarodil, osud ho sem v roce 1967 zavál a svůj život tak už neodmyslitelně propojil s místními obyvateli a samotným děním. Zachytil na svých snímcích i důležité milníky dějin. Ve své obsáhlé sbírce fotografií najdete například snímky z okupace Varšavskými vojsky v roce 1968, zachytil také revoluční rok 1989 a demonstrace, stávky a setkání lidu na dnešním Husově náměstí v Berouně. „Byla to zvláštní doba. Musím přiznat, že mě dodnes překvapuje to zaujetí, jaké jsem viděl na tvářích mladých lidí a studentů. Nás dospělé to až zahanbovalo," vzpomínal na sametovou revoluci Zdeněk Zůna.
POZOR!!! Jedná se o starší vydání této publikace.
Fotografická novinka potěší nejen milovníky Berouna a jeho okolí.
Ojedinělá obrazová publikace, která prostřednictvím historických pohlednic vypráví příběh středočeské obce Nižbor – od počátku minulého století do současnosti.
Společná výprava účastníku Berounské skademie a dalších zájemců na Hradiště ve Strádonicích.
Hana Hrabáková po tom, co s úspěchem publikovala své povídky časopisecky, nyní přichází oslovit čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“.
Tři dny na břiše, též 3DB, vytvářejí a hrají písničky blížící se „bluesu v bílém“ (zjemnělé pojmenování pro nápodobu blues), big beatu (hudební styl) a šansonu (písnička). Za těžiště písní považují text a hudbu.
Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již devět dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série.
Ojedinělá obrazová publikace rekapituluje dvě uplynulá desetiletí v životě města a kromě tří stovek fotografií přináší na 144 stranách přehled důležitých událostí, medailónky osobností a řadu dobových dokumentů. Rok po roce kniha přehledně mapuje vývoj Be
Obrázková knížka s ilustracemi od Kameela Macharta je zábavným panoptikem soudniček, pověstí, citátů z dobového tisku a medailonků berounských osobností. Udělá radost malým i velkým čtenářům, kteří se zajímají o berounskou historii.
Když jsem se rozhodl napsat příběh o sečtělém školákovi Pihounovi z berounského předměstí, bylo mým záměrem, aby se románový hrdina, ač fiktivní postava, pohyboval v autentickém prostředí, obklopen autentickými, v té době žijícími lidmi. Jeviště, na které
Rudolf Kadeřábek pokračuje již pátým titulem ve své úspěšné řadě „berounských reminiscencí“. Tentokrát se zaměřil na vzpomínky a příběhy živnostnických rodů z Berouna i okolí.
Hana Hrabáková v předchozích třech letech úspěšně publikovala již tři díly cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série.
Ve čtvrtek 28. května 2009 totiž vyjde další kniha pod titulem Berounské reminiscence. Je v něčem poněkud jiná, psána jako sága jednoho z berounských rodů – Sága rodu Křížů - v období 101 roku. Není v ní méně než 101 příběhů, legend a zkazek. První pokusn
Čeština
English GB